I génius má své meze, ale lidská pitomost je zcela bezmezí

Žirafa (Giraffa camelopardalis) jes udokopytník , je nejvyšší ze všech suchozemských živočišných druhů. Samci dosahují velikosti od 4,8 až do 5,5 metru a váží až 900 kilogramů. Samice jsou obecně trošku menší a lehčí.

Ač původem z Afriky   je žirafa příbuzná s jelenem či krávou. Nicméně žirafa náleží do vlastní čeledi, kterou sdílí pouze se svým nejbližším příbuzným okapim

Přirozeným prostředím pro žirafy jsou suché savany a otevřené pláně s řídkým stromovím. Spásá vegetaci ve vyšších polohách než všichni ostatní savci. Díky dlouhému jazyku, šikovné stavbě páteře a ohebným nohám může žirafa dosáhnout na velké množství potravy. Typicky si dlouhým jazykem přitáhne větev a poté oddálí hlavu a tím si shrábne listí hřebenovitými zuby. Konzumace potravy a pití zabere žirafě denně přibližně dvanáct hodin. Žirafy odpočívají, stejně jako většina ostatních sudokopytníků, ve stoje, jen výjimečně spí vsedě s hlavou opřenou o zadek. Se svými 20 minuty spánku denně je nejméně spící zvíře.

Mezi význačné znaky patří velké oči a uši, chůdovité nohy s velkými chodidly a tenký ocas s oháňkou, která slouží například k odhánění much. Na hlavě má žirafa dva až čtyři růžky (osikony), které jsou u samců větší než u samic. Krční páteř je i přes svou déklu složena pouze ze sedmi obratlů stejně, jako u ostatních savců. Cévní systém umožňuje bránit průtoku krve, aby při sklonění hlavy nedošlo k poškození mozku hydrostatickým tlakem.

Samice se páří s dominantním samcem v dané lokalitě. Samci o dominantu bojují přetlačováním se krky, někdy dokonce do sebe narážejí hlavami, často proplétají krky. K tomuto boji dochází často mezi mladými samci, připadně při příchodu nového samce do teritoria. Po vyhraném souboji vítěz poníží soka tím že s ním předstírá páření. Březost u samic trvá 457 dní po kterých se narodí jedno mláďě, jen výjimečně se narodí dvojčata. Obvykle se mláďata rodí v období sucha, těsně po narození váží mládě přibližně 70 kg a měří okolo 2 metrů.

Přirozeným nepřítelem žiraf jsou lvi, levharti a hyeny. Nicméně žirafy proti nim nejsou úplně bezmocné, jedním mohutným kopem jsou schopny lva na místě zabít.

          Okapi

Okapi mají tmavá těla s výraznými bílými pruhy na zadních nohou. Tvar těla je podobný žirafímu až na to, že okapi mají mnohem kratší krk. Oba druhy mají velmi dlouhý (okolo 45 cm), flexibilní, modrý jazyk, kterým česají listí a poupátka ze stromů. Jazyk okapi je dost dlouhý na to, aby si jím umyl oční víčka a vyčistil uši, je to jediný savec schopný olíznout si vlastní uši. Samci mají malé, kůží pokryté růžky.

Okapi jsou 2 až 2,5 metru dlouhé a 1,5 až 2 metry vysoké v kohoutku. Váží mezi 200 a 250 kilogramy.

Kromě poupat a listí se okapi živí trávou, ovocem, houbami a kapradím.

Okapi jsou převážně noční tvorové žijící samotářský život, schazející se pouze kvůli rozmnožování. Matka rodí maximálně jedno mládě. Novorozeně váží okolo 16 kg, březost trvá 421 až 457 dní. Mládě je kojeno matkou až 10 měsíců a dosahuje dospělosti mezi čtvrtým a pátým rokem života.. Okapi je také posledním pozůstatkem třetihorných žiraf.

p